Zase jednou šťasná matka.

Ano, je pátek. Je to náš nejoblíbenější den. Dneska skončí pracovní týden a před námi je dloooooouhý víkend. I když, jak pro koho. Manžel už je v důchodu, tak to asi pociťuje jinak.Tak, jak jsem předeslala, dneska přijíždí dcera. Ve Vlastě ,tj.časopis,že, tento týden psali o matkách, jak snášejí odchod dítěte z hnízda. Já patřím mezi matky, které to nesou těžce. I když vlastně dcera odešla studovat vysokou školu a bydlela na koleji, tak se skoro každý týden vracela domů. Ale při studiu na univerzitě v Olomouci si našla chlapce a loni v červnu se vdala. Ale ještě by měla dokončit své doktorandské studium. Uvidíme. Ale zpět k matkám trpícím odletem dětí z hnízda. Mně to trvalo docela dlouho, ale myslím si, že už jsem za vodou. Našla jsem si nového koníčka, šití patchworku, v sezóně jezdíme na domek na zahradu a letí to i bez dcery...Navíc si myslím, že pokud je v dáli šťastná, tak jsem spokojená i já. Často spolu mluvíme, máme spojení i přes ICQ a Skype. Horší pro mě byl její půlroční pobyt v USA, ale i ten jsem díky internetu a mobilu přežila...Před chvílí mi volal manžel, že dorazili. Tak půjdu dodělat, co musím a půjdu domů. Snad budu mít čas i přes dovolenou upustit tady nějakou myšlenku. Zatím.....